V první řadě dbáme vždy na zdraví psa, jelikož psí krk není ocelová trubka, není tedy „nezničitelný“ a jeho pochroumání je bolestivé. Může být příčinou dalších pohybových a dokonce i psychických potíží. Kdo měl někdy problémy s krční páteří či zády celkově, ten to jistě pochopí. Když člověka, a tedy i psa, něco bolí a bolesti se nemůže zbavit, nutně se to promítne i do jeho nálady a reakcí. A proto chceme, aby na naše tréninkové hodiny chodily týmy s hladkými, nestahovacími obojky, dobře padnoucími postroji a pevnými vodítky.

Pohybový aparát svého psa samozřejmě nejlépe ochráníte tak, že psa naučíte netahat na vodítku. Zde je ale velmi důležité právě slovo „naučit“, štěňátko se s naučenou „slušnochůzí“ bohužel nerodí a je tedy jasné, že bude nějaký ten pátek trvat, než pochopí, co od něj chceme. Zda jedinec začne, nebo nezačne tahat je dílem jeho zájmu o okolí, (ne)naplnění potřeby sociálního kontaktu a samozřejmě základní výchovy i poslušnosti. Pravda je taková, že valná většina psů tahat začne, pokud je majitelé nenaučí opak ;)

A tak na lekcích i v běžném životě využíváme zejména postroje. Na obojku od počátku učíme slušnou chůzi bez tahání.

Jenže víme, že není snadné se v množství značek a všemožných typů těchto potřeb vyznat a proto vám sem vkládáme takový malý návod, na co se zaměřit a na co si naopak dát pozor.

 

Postroj

Vybrat postroj tak, aby skutečně správně padnul, je kumšt a je dobré si s ním nechat poradit, nebo ho nechat ušít na míru. Příliš nedoporučuji vybírat v městských zverimexech, bohužel je velice časté, že jimi prodávané, masově nabízené produkty nejsou kvalitní, ani vhodné (čest výjimkám). 

Typ:
Nejlepší volbou bývají klasické postroje typu ypsilon. Poznáte je tak, že po nasazení vznikne pod krkem zvířete písmeno Y, popruh tedy nevede přes ramena, ale okolo krku a mezi přední nohy. I u tohoto typu musí být správně zvolena velikost, aby popruh nepadal na ramenní klouby. Pro mlaďochy je možné sehnat plně nastavitelné postroje, kde jde každý z popruhů stáhnout či povolit. Prodává je například náš partner - Mutt&Go.
Všemi čtyřmi tlapkami můžeme doporučit také postroje Short od firmy Zero DC, Line od Non-stop, Hurtta Weekend Warrior, Comfort Plus od 4dox. Ale vždy platí, že je třeba postroj pořádně vyzkoušet, ideálně si nechat poradit od někoho zkušeného. Co sedí jednomu, nemusí vůbec sedět druhému ;-)

Naopak se zkuste vyhnout norskému typu s vodorovně vedeným popruhem na hrudi (viz. foto níže). Právě kvůli němu neumožňuje plný rozsah pohybu předních končetin.

Obojek

Obojek by měl být pevný, dobře padnoucí a z příjemného materiálu. 

Prosím, nechoďte nám na tréninky se stahovacími a řetízkovými obojky, zejména máte-li štěňátko. Stahovací obojky nepoužíváme prostě proto, že nejsou potřeba. Psovi opravdu nepomůže, když nebude dýchat, může si vážně poškodit dýchací trubici a co víc, jakmile se mu nasvalí krk (což se stane, jelikož jde o ochranu krku proti riziku poškození), bude nezastavitelný.
Výjimku mají týmy připravující se na zkoušky z poslušnosti, kde může být řetízkový obojek předepsán, nebo využit coby rozlišení a příprava na danou aktivitu.

Materiál:
Softsheel, kůže a biothan nám přijdou jako prima volba :)  Běžné jsou i nylonové a neoprenové obojky.

Velikost:
Obojek by měl přiléhat na tělo, což znamená, že by mělo být možné volně vložit dva prsty mezi něj a krk zvířete. Při sklonění hlavy k zemi by obojek neměl sjíždět pod uši psa.
Při měření obvodu je tedy potřeba, oproti naměřené délce, ponechat vůli 3-4 cm. A u štěňátek je třeba počítat s jeho výměnou za větší až pes vyroste.

Šířka:
Jak široký popruh zvolit, aby psa nebolelo sebemenší zatáhnutí, ale zároveň neomezovalo pohyblivost? Obecně lze použít tuto tabulku:.

• miniaturní plemena s obvodem krku do cm - obojky široké 1,2 až 2 cm
• malá plemena s obvodem krku do 35 cm - obojky široké do 2,5 cm
• střední plemena s obvodem krku do 45 cm - obojky široké od 2,5 do 4 cm
• větší plemena s obvodem krku od 45 cm - obojky široké 4 až 5 cm
• velká plemena s obvodem krku nad 55 cm - obojky široké 5+ cm

Nicméně, vždy záleží na osobních preferencích majitele a potřebách psa. Např. plemena s delším a/nebo slabším/citlivějším krkem většinou potřebují širší obojky.

Je třeba si uvědomit, že mohou nastat situace, kdy se psem i na obojku omylem škubne (např. zamotání se do vodítka, přišlápnutí), nebo to zkrátka vyžaduje situace (strhnutí kvůli nenadálému cyklistovi) a mít v tuto chvíli na psovi tenký obojek znamená zaříznout mu ho do krku jako strunu.
Na druhou stranu, jestliže šířka obojku psovi omezuje pohyb hlavou.. nebude pro něj ideální volbou.

Zapínání:
Doporučujeme zapínání s plastovým nebo kovovým trojzubcem, jelikož je nasazení rychlé a oběma stranám pohodlné (není třeba hledat správnou dírku). Díky těmto vlastnostem je vhodné i pro jedince, kteří nemají rádi manipulaci.
Možností jsou také obojky, které se přetahují přes hlavu, tedy bez zapínání. U těch ale dobře zvažte, jestli jsou dobrou volbou právě pro vašeho psa. Osobně je mám ráda, používám je, ale nedoporučila bych je tomu, kdo nemá dobře ovladatelného psa, jelikož se z nich lze velice snadno vyvléknout.

 

Vodítko

Zde je variabilita veliká a hodně záleží na majiteli samotném. Někdo si potrpí na funkční věci z přírodních materiálů, jiný chce mimo funkčnosti také eleganci. Někdo preferuje polstrování rukojeti, druhého to vytáčí... a tak dále.
Obecně řečeno, vyberte si takové, aby se vám líbilo a sedlo vám do ruky. Ale.. i zde máme pár tipů :)

Délka:
Za takovou tu "klasiku" běžného venčení se považují vodítka o délce 1,5 metru. My používáme 3 metry plus. Proč? 
Zajišťují větší koridor pro pohyb, štěňátka se tak nesetkají s tahem a nevybudují si zlozvyk: "Pokud někam moc chci, musím za vodítko zatahat, jinak to nejde.". Krátká vodítka jsou zcela nevhodná, zejména energičtí, mladí psi se na nich dostanou do tahu velmi brzy (u vysokého člověka, středního psa a metr dvacet vodítka stačí opravdu dva, tři kroky před majitele a pes už tahá!). To vede k rychlé frustraci majitele i psa, který vlastně nemá příliš velkou šanci naučit se pohybovat na vodítku bez tahání. Mladá energie zkrátka nebude radostně chodit vedle nohy. Musíme si uvědomit, že takové to průměrné, lidské tempo chůze je pro psa strašně pomalé. Schválně, mrkněte se na vašeho pejska, když se pohybuje venku na procházce na volno (tj. bez povelu i vodítka). Jde vaší tempem?
Doporučujeme pořídit vodítka od značky Tamer, nebo jim podobná vodítka. Jejich největší výhodou je posuvný systém, který dovoluje zcela zrušit kovové kroužky (šňůra je tedy mnohem bezpečnější) a variabilněji nastavit délku. Hodně chvály slyšíme na vodítka Move Leash od Nonstopu, ale ty nelze zkrátit, takže je nejdelší rozměr 1,7 m.
Pro trénink zkouškové poslušnosti můžeme sáhnout po kratší verzi vodítek, osobně mi pro tento účel vyhovují metr a fous dlouhá vodítka. 
 

Proč nepovolujeme samonavíjecí vodítka?
Tzv. flexi vodítka mohou být dobrým pomocníkem (např. při noseworku, pokročilé práci s reaktivci a útěkáři..), ale ne na běžných tréninkových lekcích. Pes se potřebuje naučit fungovat na krátkém vodítku a naopak i zcela bez něj. Navíc je jejich rukojeť velká, překáží v ruce majitele a pásek/lanko může, jak majitele, tak cizího psa/osobu nepěkně poranit. 

Co je to stopovačka?
Stopovačka, neboli stopovací vodítko, je označení pro dlouhou šňůru. Její délka může být různá, ale nejčastěji se používá desetimetrovka. Koupíte ji na e-shopech, v chovatelských potřebách a většinou už i v malých zverimexech.
Na našich hodinách ji budete potřebovat, pokud váš pes loví, nemá dobré přivolání, nebo řešíte některé z problémů souvisejících s pozorností. A to jak na hodinách provozní poslušnosti, tak i na noseworku, vyhledávání.. apod.
Trenérky mívají stopovačku na půjčení, ale pokud se vás výše zmíněné errory týkají, je dobré vlastnit svou. Při výběru si dejte pozor na materiál - kožená stopovačka je nejlepší, ale není skladná a cena je vyšší. Biothan dokáže při použití u siláka pěkně řezat, hexa materiál je oproti němu příjemnější, měkčí a vlastně i skladnější. Nylonové stopovačky seženete všude, jejich obliba se mění v závislosti na člověku. Osobně mi stačí, ale pravdou je, že řezat umí slušně, tak pozor na to.
 

Cinkrlátka

Spousta lidí psům nechává na obojku známky. Prosím, pokud už je tam chcete, nechte buď jen jednu (např. QR známku), nebo si na tréninky vyčleňte speciální obojek bez známek (např. s potiskem telefonního čísla nebo štítkem).
Proč? Představte si, že máte 90 % života pod ušima cosi, co cinká při každém pohybu. Ráno, večer, když jste unavení, rozčílení i když jste v pohodě. Stačí pohyb a ZASE TO CINKÁ. No.. já bych se zcvokla :)) 
Zejména u psů s jakýmkoli problémovým chováním důrazně prosím, abyste nošení cinkrlátek omezili. A upozorňuji, že u některých jedinců budu požadovat jejich sundání alespoň na dobu tréninkové lekce.

 

Podložka / deka

Je velice pravděpodobné, že budete hned před první lekcí požádáni o to, abyste si na trénink přinesli podložku pro psa. Důvodem je nácvik provozního odložení (např. když bude cvičit jiný pes) a klidného odpočinku obecně. Podložku lze nahradit boudičkou nebo klecí, jejichž nácviku se samozřejmě také věnujeme, ale zjednodušeně řečeno platí, že naučíte-li správně odeslání na podložku, máte tu nejlepší průpravu ke zvládnutí klecových her bez stresu a za poměrně krátký čas. Navíc, dečku složíte do batohu a vezmete kamkoli, pokud bude potřeba, s klecí/kenelkou už je to složitější ;)